Jdi na obsah Jdi na menu

Historie arcibiskupské gardy

18. 6. 2013

Historie knížecí arcibiskupské gardy

     Začátky olomoucké arcibiskupské gardy spadají do počátku 13. století již za biskupa Bruna ze Schaumburku. Od roku 1365 užíval olomoucký biskup titulu ,,hrabě české kaple", později navíc hodnosti vévody, kterého většinou doprovázely oddíly hajduků, úředníci a vazalové s tasenou zbraní. O historii této zajímavé dvorské složky olomouckého biskupství (od roku 1777 arcibiskupství) máme jen nepatrné informace. Jedna z ojedinělých zpráv pochází z éry Karla z Lichtenštejna (1664-1695), která uvádí až 24 člennou gardu. Velmi názorný doklad kompletní výzbroje a výstroje gardisty je kresba inženýra Aloise Franze, který jeho postavu umístil jako stafáž do průchodu mřížového předělu na schodišti kroměřížského zámku. Způsob oblékání navazuje převážně na armádní prvky z období napoleonských válek. Hlavu pokrývala vysoká medvědice se šupinovitým podbradníkem, na čele byl umístěn kovový tepaný štítek se znakem panujícího arcibiskupa. Výzbroj tvořila pěchotní puška soustavy Lorenz s nasazeným bodákem. Další výzbroj byla zavěšena na širokých bílých bandalírech, položených křížem přes ramena, vlevo pěchotní šavle a pochva pro tulejovitý bodák, na pravé straně je dozadu posunutá brašna na náboje. Kresba byla publikována v roce 1894. K inovaci gardy došlo pravděpodobně za čtyřicetileté éry Bedřicha lankraběte Fürstenberka (1853-1892). Změnil se i vzhled uniformy z bílé barvy na tmavou. K hlavnímu dennímu zaměstnání gardistů náležela nepochybně čestná strážní služba u vchodu do arcibiskupské rezidence v Olomouci a Kroměříži. Právě v Kroměříži navíc kromě gardistů stávaly před zámkem dva miniaturní kanóny z roku 1678. Patrně nejvyšší poctu vzdávala strážní hotovost v době arcibiskupa Kohna, jak to dokumentuje dobová pohlednice, zřejmě podle zvláštního předpisu schváleného nejvyšším pánem. Před sloupovým budovy mezi zámkem a Mlýnskou brnou bylo umístěno kosmo pruhované trámové hrazení (plank), před ním již zmíněná dvojce děl. Zde je zobrazena i strážní hotovost šesti mužů s velitelem stráže, vzadu bubeník. Strážnice byla umístěna za sloupovým. Vrcholným posláním arcibiskupské gardy byla příležitost slavnostního vjezdu a intronizačního průvodu církevního suveréna na kterém se kromě gardy podílel i sbor ostrostřelců. Účast ostrostřelců je doložena při slavnostním uvítání arcibiskupa Rudolfa Jana 8. března 1820, kdy byl vydán zvláštní rozkaz k rozestavění sborových kompanií a vzdání pocty. Při proklamaci volby arcibiskupa Ferdinanda Chotka v roce 1831 tvořil měšťanský sbor ostrostřelců špalír, vzdal poctu zbraní, praporem i slavnostním pokřikem. Za volby Maxmiliána Josefa Somerau-Beeckha nastoupili ostrostřelci pozoruhodném počtu 354 mužů. Jak je vidět byla arcibiskupská garda často suplována i dalšími složkami v uniformách hlavně ostrostřelci. V pracovní náplni měla garda mimo jiné také zvláštní domácí povinnosti, například při různých příležitostech pořádkovou službu. Garda zanikla po první světové válce, kdy nástupem arcibiskupa Stojana nebyla již obnovena.


gardista-krsba.jpg
Kresba gardisty, 3.čtvrtina 19. století.